KONFERENCE - Principy územního plánování evropských měst

Magistrát hlavního města Prahy | 09/12/2016 | .

Tisková zpráva

V pátek 28.4.2017 proběhla pod záštitou primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové v pořadí druhá mezinárodní odborná konference ze série Principy územního plánování evropských měst s podtitulem „Smíme v Praze bydlet?“, věnovaná tématu bydlení v české metropoli.

V úvodním projevu pražská primátorka Adriana Krnáčová připomněla, že Praha čelí podobným výzvám současnosti jako další evropská města. Nejpalčivějším problémem je rostoucí exkluzivita měst, spojená s rostoucí poptávkou po bydlení. „Metropole rostou, lidé v nich chtějí bydlet. Toto máme všichni společné.“ Praha nyní zažívá na rozdíl od většiny velkých měst vlnu poklesu výstavby, generující prudký růst ceny bydlení. Našim úkolem je hledat cesty, jak nepříznivou tendenci obrátit.

V loňském roce se v Praze podařilo prosadit přijetí nových Pražských stavebních předpisů, což nebylo vůbec samozřejmé. Současnou prioritou je přijetí nového územního plánu Prahy – Metropolitního plánu. Jeho příprava přesahuje více volebních období a nemůže podléhat okamžitým politickým nebo společenským výkyvům. Pokud chceme v globálním světě obstát, nezbývá nám nic jiného, než hledání a nalézání shody a konsenzu. Tomu se naše společnost musí i po 27 letech svobodného vývoje pořád učit.

Paní primátorka přivítala zahraniční hosty konference. Sdílení zkušeností a nezávislé pohledy z venku jsou pro naši vlastní diskuzi nedocenitelné. Své příspěvky přednesli hosté předchozí konference Martin Klamt (Mnichov) a Wigbert Bengtsson (Fürstenwalde Spree) a odborníci z dalších evropských měst: Jelena Ricov (Záhřeb), Peter Gero (Hamburg), Christoph Braumann (Salzburg), Koos van Zanen (Amsterdam) a Peter Austin (Oslo). Metropole dnes vytvářejí stabilní síť v „tekutých časech“ globálního světa. Na jedné straně mezi sebou soutěží, ale zároveň se navzájem podporují a sdílejí zkušenosti s hledáním odpovědí na výzvy rychle se proměňujícího světa. Každá metropole je v něčem výjimečná a všechny zároveň si chrání své „místo na mapě“. Hustota, zahušťování města a výšková zástavba není sociální program. Je to prostorový program, který brání rozrůstání města do krajiny a šetří veřejný prostor uvnitř města.

V odpoledním bloku nastínili čeští odborníci současné problémy Prahy a středočeského regionu. Pavel Kliment z KPMG provedl srovnání vývoje Prahy a evropských měst z ekonomického hlediska. Architekt Pavel Hnilička zmínil úskalí české legislativní cesty získávání stavebního povolení. Délka procesu od záměru k realizaci projektu může v Praze trvat pět až osm let. V délce schvalování jsme na 130. místě na světě, poslední z rozvinutých zemí. Neúnosná zátěž vychází především ze stavební legislativy, kterou města samotná mohou jen obtížně ovlivňovat. Praha má jako jediné české město právo upravovat výstavbu vlastní stavební vyhláškou Pražskými stavebními předpisy, na jejichž přípravě se Pavel Hnilička významně podílel. Docent Jan Jehlík z Fakulty architektury ČVUT spojil téma bydlení a obytnosti města jako základní vlastnosti vystavěného prostředí. Město je kontinuální prostor, který nemá začátek a konec, anebo vynechaná neobytná území. Architekti Michal Leňo a Jaromír Hainc z Institutu plánování a rozvoje Prahy promluvili o kapacitě využívání potenciálu Prahy a nových obytných souborech jako lokálních periferiích. Praha se nepotýká s nedostatkem volných ploch, jako některá jiná města. Má velký problém s jejich přípravou pro nové využití, hlavně v transformačních územích. Současná výstavba na periferiích není ekonomicky výhodná.

Architekt Roman Koucký, vedoucí Kanceláře Metropolitního plánu, představil budování obytného města v kontextu Metropolitního plánu. Dnešní město po éře Moderny nebude vypadat stejně jako město počátku 20. století, stejně jako Vinohrady nejsou replikou Nového Města, anebo Nové Město nekopíruje strukturu Starého města a Malé Strany.

Konference pokračovala debatou se zahraničními hosty, kteří formulovali několik doporučení:

Dynamické společenské změny si vyžádaly změny přístupů k územnímu plánování. Ty v Evropě probíhají už posledních 20 let. Stabilní a předvídatelná společnost druhé poloviny minulého století je minulostí. Význam měst roste, exkluzivita měst a ceny bydlení se prudce zvyšují. Územní plán nezmůže vše, je třeba požívat další vrstvy a nástroje územního plánování. Praha potřebuje zklidnit emoce, dokončit stabilizující a iniciační územní plán a obrátit nepříznivou tendenci stavebního vývoje. Takový úkol může zvládnout jen ve spolupráci s městskými částmi (příprava konkrétních území pro výstavbu), Středočeským krajem (společný potenciál rozvoje i hrozby neuvážených rozhodnutí) a vládou a ministerstvy (příprava nové stavební legislativy). Německý parlament je schopen flexibilně novelizovat stavební zákon na základě nových výzev současnosti. V březnu letošního roku například umožnil zvláštní podmínky pro výstavbu nových urbánních celků s hustotou zastavěnosti středověkého města. Rozhodnutí předcházela „ideální“ urbanistická představa nového Hafen city v Hamburku a nastavení nových podmínek, za kterých může být realizována, vysvětlil Peter Gero.

Strukturu územního plánování máme od 60. let, kdy jsme ji mohli „učit“. To co stále nemáme a neumíme je její implementace do života. Dokonce pro ni nemáme český ekvivalent, podotkl Jan Jehlík. Plánování měst se neobejde bez vyjednávání v rámci regionu, stejně jako vyjednávání s developery o sdílení nákladů na veřejnou infrastrukturu. Plány jsou nástroje komunikace. Vyžadují důvěru, čas a trpělivost. Cesta je cíl a případné omyly mají být tolerovány. Dokonalý plán neexistuje, uzavřeli debatu naši zahraniční hosté.

Úvodní přednášku konference přednesl architekt Martin Kloda za pořádající spolek Člověk a prostor. Konferenci moderoval předseda spolku, architekt Josef Smutný. Konference je organizována spolkem Člověk a prostor a platformou Metropolitní Praha ve spolupráci s hlavním městem Praha a pod odbornou záštitou Fakulty architektury ČVUT a záštitou Velvyslanectví Nizozemského království.

 

Záznam z prosincové konference konferencí je dostupný na stránkách Metropolitní Praha a také na stránkách Člověk a Prostor. 

Záznam z této konference naleznete na našich stránkách v průběhu nasledujících pár dnů.

 

Shrnující text o předchozí konferenci Principy územního plánování evropských měst vyšel v časopise Stavba 1/2017.

 

za spolek Člověk a prostor

M.A. Martin Kloda

 

© Člověk a prostor 2017

Korunní 127, Praha 3, 130 00

clovekaprostor@gmail.com | Tel: +420 775 550 017 |

IČ: 228 92 192

Spisová značka - L 22842 vedená u Městského soudu v Praze

  • Black Facebook Icon